Biologie

Škola
[Edit]

Zoologie
- Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou
Prvoci
Mnohobuněční
Živočišné houby/houbovci (Porifera)
- Systém
Žahavci (Cniadria)
Ploštěnci (Platyhelminthes)
Hlístice a vířníci
- Hlístice (Nematoda)
- Vířníci

Zoologie

Obory podle zaměření
- anatomie - vnitřní stavba těla
- morfologie - vnější stavba těla
- fyziologie - procesy v těle
- histologie - tkáně
- etologie - chování živočichů
- ekologie - vzájemné vztahy živočichů a přírody
- zoogeografie - výskyt živočichů
- zoopaleontologie - fosilie
Obory podle studované třídy
- Herpetologie - plazi
- Ornitologie - ptáci
- Ichtyologie - ryby
- Mammaliologie - savci
- Entomologie - hmyz
- Batrachologie - obojživelníci

Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou

živočišná buňka nemá buněčnou stěnu, pouze cytoplazmatickou membránu
nemá plastidy umožňující fotosyntézu, jsou heterotrofní
nemá vakuoly
má lysozomy - enzymy pro rozklad organických látek (bílkoviny, sacharidy, tuky)
zásobní látka - glykogen (živočišný škrob)

Prvoci

V nedávné době byl změněn taxonomický systém prvoků, dříve byli zařazováni mezi živočichy, nyní jsou vyčleněni a rozděleni na mnoho malých skupin s pár druhy
Jednobuněčné heterotrofní organismy, nejedná se o živočichy
Jednobuněčné organismy s eukaryotickou buňkou
Buňka má složitou stavbu, musí vykonávat všechny životní funkce
- Dokáží se rozmnožovat, přijímat potravu, pohybovat se, růst a vyvíjet se (ontogeneze - vývoj jedince, fylogeneze - vývoj druhu), vnímat své okolí
Heterotrofní způsob výživy, neumí vykonávat fotosyntézu
Jsou kosmopolitně rozšířeni
Netvoří tkáně a orgány, v rámci buňky mají organely vykonávající určité funkce

Význam

Jsou součástí potravních řetězců
- Složka planktonu, bentosu
Původci onemocnění
Rozklad organických zbytků
Tvorba tělesných schránek - horninotvorná aktivita

Uspořádání těla

Povrch těla kryt pelikulou, tuhou, zesílenou cytoplazmatickou membránou, případně schránka z vápence, chitinu
Dýchají celým povrchem těla, přes cytoplazmatickou membránu
Pohyb - pomocí bičíků, panožek, brv
Vylučování pomocí stažitelných vakuol, po naplnění odpadem je obsah vypuštěn do okolí
Příjem potravy celým povrchem, fagocytózou, pomocí buněčných úst
Buněčná ústa - na jednom místě se membrána zkroutí dovnitř a vytvoří jakousi nálevku. Při vstupu potravy do nálevky se cytoplazmatická membrána uzavře, vzniká potravní vakuola
Fagocytóza - podobný princip, místo cytoplazmatické membrány je ale vakuola tvořena panožkami
Při nepříznivých podmínkách umí někteří prvoci vytvořit cystu kryté mnoha obaly, ve kterém přečkají do lepších časů

Rozmnožování

Nepohlavní
- buněčné dělení
- pučení - na těle prvoka vyroste nádor - nové tělo
- schizogonie - mateřská buňka se rozpadne na několik dceřiných (schyzonty), typické pro výtrusovce
Pohlavní - spojení dvou buněk za vzniku zygoty
- Kopulace - splývání těl prvoků
- Konjugace - výměna části genetické informace mezi dvěma prvoky pomocí buněčných úst

Bičíkovci

mají jeden nebo více bičíků
potravu přijímají celým povrchem těla
mnoho zástupců parazituje
jedni z prvních na Zemi, předchůdci živočichů
Trypanazoma spavčitá
- bičík srůstá s buňkou přes undulující membránou, pomocí které se pohybuje
- původce spavé nemoci, přenášena mouchou Tse-tse
- projevuje se vyrážkami na kůži (kožní fáze, pár dní), horečkami, únavou (krevní fáze), celkovým vyčerpáním (někdy i až rok po nakažením, napadá nervovou soustavu)
- příbuzné druhy trypanazom způsobují škody na dobytku
Bičenka poševní
- přenáší se pohlavním stykem
- působí hnisavé záněty pochvy u žen (trichomoniáza)
Lamblie střevní
- Uchycuje se pomocí přísavky v tenkém střevě
- Způsobuje průjmy, bolesti břicha, nevolnost
- Šíří se nečistou vodou, jídlem, je vylučována, může se šířit fekáliemi
Další zástupci: trubénka Haeckelova, bičivka rybí (bílé povlaky na hlavách ryb), ničivka kožní, ničivka útrobní, bičivka krocaní

Kořenonožci

Zástupci měňavky, dírkonožci, krytenky, mřížovci
pohyb pomocí panožek (měňavkovitý/ameboidní pohyb)
potrava přijímána fagocytózou
volně žijící i cizopasníci
Měňavky
- proměnlivý tvar těla, nevytváří schránky
- mnoho zástupců
  - měňavka velká - půdy a stojaté vody
  - měňavka ústní - ústa člověka, neškodná
  - měňavka střevní - střeva člověka, neškodná
  - měňavka úplavičná - úplavice, šířena hlavně nečistou vodou, potravou, způsobuje nevolnost, bolest břicha, silné průjmy
Krytenky
- schránky z chitinu, písku
- sladkovodní
- jeden otvor na panožky
- rozlitka hruškovitá, štítovka obecná
Dírkonošci
- mořští, schránky z vápence
- více otvorů na panožky v schránce
- horninotvorní
Mřížovci
- mořští, schránky z oxidu křemičitého - bývají tvarované a zdobené
- součástí planktonu
- prázdné schránky tvoří radiolariové bahno - horninotvorná činnost

Výtrusovci

osmotičtí endoparazité - parazitují uvnitř těl hostů, potravu přijímají celým povrchem těla osmózou
složitý vývojový cyklus - často střídají hostitele
Krvinkovky, kokcidie
Krvinkovky
- parazitují krvinky (erytrocyty) savců (nepohlavní rozmnožování) a v bodavém hmyzu (pohlavní rozmnožování)
- zimnička - způsobuje malárii, prudké, vysilující horečky, přenašečem je komár Anopheles
  - různé druhy zimničky, každá způsobuje jiné cykly malarických záchvatů
  - boj s malárií = boj s larvami komárů, nasazována ryba koljuška tříostná, vysušování jezírek kde se rozmnožují
Kokcidie
- parazitují ve vnitřních orgánech savců (střeva, játra, ledviny)
- životní cyklus:
  - schyzogonie - rozpad těla prvoka na schizonty
  - kopulace - splynutí schizontů, tvorba diploidní zygoty
  - zygota - tvorba ochranných obalů, vzniká oocysta
  - oocysty jsou velmi odolné, opouští tělo hostitele trusem a rozšiřují se do jiných hostitelů
- Kokcidie jaterní
  - cizopasí v žlučovodech králíků
  - přenáší se potravou potřísněnou trusem
  - králíkům vznikají na povlaky játrech, mají zahleněné oči, nafouklá břicha
- Toxoplazma
  - hlavním nositelem jsou kočkovité šelmy (pohlavní rozmnožování)
  - druhým hlodavci, ptáci a jiná potrava, ale i lidé
  - způsobuje toxoplazmózu, velmi nebezpečná pro těhotné ženy, způsobuje škody na plodu

Nálevníci

pohyb pomocí brv, pelikula
potravu přijímají buněčnými ústy
zpravidla volně žijící, součást planktonu
dvě jádra
- makronukleus - řídí základní životní funkce buňky
- mikronukleus - zásadní pro konjugaci, rozmnožování
Trepka velká
- ve vodě i v půdě
- viditelná v senném nálevu, někdy i pouhým okem
Vířenka
- žije ve vodě, přisedlá k podkladu tenké stopce, za kterou visí tělíčko
Kožovec rybí
- parazituje na kůži ryb
Bachořci
- žijí v symbióze v bachoru (někdy i v čepci) přežvýkavců
- pomáhají trávit celulózu

Mnohobuněční

tělo je tvořeno soubory buněk, které spolu morfologicky souvisejí (tkáněmi)

Rozmnožování

nepohlavní
- noví jedinci vznikají ze somatických (tělních) buněk mateřského jedince
- dělení (fiziparie) - mateřský jedinec zaniká, možé proběhnout binárně (vznik dvou potomků) nebo mnohonásobně
- polyembryonie - zvláštní případ dělení, kdy se rozpadá zárodek
- pučení (gemiparie) - mateřský jedinec zůstává
  - vnější pupeny (trubýši)
  - vnitřní pupeny (houby)
pohlavní
- noví jedinci vznikají z pohlavních buněk mateřských jedinců
- dochází ke kombinaci genetického materiálu
- pohlavní buňky = gamety
  - samčí spermie
  - samičí vajíčka
- pohlavní žlázy (gonády), probíhá v nich gametogeneze (vznik a vývoj pohlavních buněk)
  - samčí varlata (testes)
  - samičí vaječníky (ovaria)
- hermafroditismus - jeden jedinec produkuje oboje pohlavní buňky, má buď samčí i samičí gonády, nebo spermie i vajíčka vznikají společně v jedné žláze (ovotestis)
- gonochorismus
  - jeden jedinec má jen jeden typ gonád, rozlišujeme samce a samice
  - sexuální dimorfismus (pohlavní dvojtvárnost), samci a samice se liší vnějšími znaky
  - partenogeneze - vývoj vajíčka bez předchozího oplodnění

Ontogeneze

embryonální (zárodečná) fáze
- probíhá uvnitř vaječných a zárodečných obalů, končí jejich opuštěním
postnatální fáze
- od vylíhnutí nebo narození
- juvenilní fáze
  - dokončování růstu jednice
  - přímý vývin - bez stadia larvy, nový jedinec je podobný dospělci
  - nepřímý vývin - přes stadium larvy, larva je zcela odlišná od dospělce
- fáze dospělosti - období rozmnožování
- fáze stárnutí - senescence, končí smrtí

Embryogeneze

Blastogeneze (rýhování vajíčka)
- vznik moruly
  - opakované dělení buňky (mitóza), vznik blastomer (dceřiných buněk), chybí jim růstová fáze, vznik moruly (stejná velikost jako vajíčko, jen z mnoha buněk)
- vznik blastuly
  - buňky vytvářejí vrstvu blastoderm, uvnitř vzniká dutina blastocoel (prvotní tělní dutina)
  - blastula placentárních savců = blastocysta (rozlišena na embryoblast a trofoblast)
Gastrulace (tvorba zárodečných listů)
- vchlipováním (invaginací) části blastodermu směrem dovnitř
- vcestováním (imigrací) některých blastomer do blastocelu
- Vznik gastruly
  - Ektoderm - 1. zárodečný list - krycí funkce
  - Entoderm - 2. zárodečný list - trávicí funkce
  - Prvostřevo - gastrocel (dutina obklopená entodermem)
  - Prvoústa - blastoporous (otvor komunikující s okolím)
  - Mezoderm - 3. zárodečný list, nemají ho všichni (vzniká vchlipováním buněk entodermu nebo vcestováním buněk ektodermu do blastocelu)
- Ze zárodečných listů vznikají diferenciací buněk orgány
- Vývoj blastuly končí vznikem nervové soustavy, poté z ní vzniká nervula
Neurulace
- vznik neuruly
- probíhá pouze u obratlovců, navazuje na gastrulaci nebo s ní probíhá současně
- vznik základů nervové trubice - vchlipování části ektodermu
- vznik chordy - vchlipování buněk entodermu

Podle počtu zárodečných listů rozdělujeme mnohobuněčné

diblastica
- pouze 2 zárodečné listy
- vývoj končí na úrovni gastruly (pouze blastocel)
- živočišné houby, žahavci
triblastica
- 3 zárodeční listy - entroderm, ektoderm, mezoderm
- dále děleni na prvoústé = protostomia
  - ústní otvor vzniká z prvoúst, řitní otvor nevzniká nebo se prolamuje na opačném konci těla
  - nepravá tělní dutina schizocoel - řídké buněčné pojivo mezenchym, mezi kterým jsou skulinky s tekutinou, mají ji morulovci, ploštěnci, pásnice
  - nepravá tělní dutina pseudocoel - mezenchym + dutina vyplněná tělní tekutinou, u hlístů
  - pravá tělní dutina coelom - prvoústí coelomoví nečlánkovaní a článkovaní, částečná determinace buněk embryí - každá buňka je předurčena k vytvoření určité části těla
- druhoústí = deuterostomia
  - ústní otvor se prolamuje druhotně, z prvoúst vzniká řiť
  - všichni mají pravou tělní dutinu - coelom
  - chapadlovci, ploutvenky, bradatice, ostnokožci, polostrunatci, strunatci

Organogeneze

Dochází k diferenciaci buněk neuruly a k tvorbě tkání
z entodermu: trávicí trubice, játra, slinivka, dýchací orgány obratlovců, štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík
z ektodermu: začátek a konec trávicí trubice, pokožka a její deriváty (vlasy atp.), nervová soustava, dýchací orgány bezobratlých, Malpighické trubice, smyslová čidla
z mezodermu: vylučovací soustava, kosterní soustava (včetně chrupavek a vaziv), svalová soustava, cévní soustava, pohlavní soustava

Živočišné houby/houbovci (Porifera)

žijí ve vodě mořské i sladké
diblastica, vývojově staré, nejspíše z bičíkovců v době prvohor
stavba těla
- vakovité tělo bez souměrnosti, připomíná váček
- larvy plovoucí, součástí planktonu, dospělci přisedlí
- mají řadu specializovaných buněk, ale netvoří orgány
- tělo tvoří váček s póry (ostie), které nasávají vodu do dutiny (spongocoel), později je vyvrhována vyvrhovacím otvorem (osculum) na vrcholu těla
  - tělo tvoří buňky ektodermu a entodermu, mezi kterými je rosolovitá mezoglea (mezenchym)
- specializace buněk:
  - pinakocyty, na vnější vrstvě ektoermu, krycí funkce
  - choanocyty (límečkové buňky), vnitřní vrstva entodermu, mají bičíky
  - porocyty, ohraničují póry, kterými houbovci nasávají vodu, svalová funkce
  - amoebocyty, doprava potravy a zplodin metabolismu, které zachytávají panožkami
  - skleroblasty, vytváří sklerity, jehlice s oxidu křemičitého a uhličitanu vápenatého, vyztužovací funkce
  - spongoblasty, produkce sponoginu, rohovité pružné hmoty podobné kolagenu, nemají je všichni houbovci
  - archeocyty, slouží k rozmnožování a regeneraci
  - oocyty, vznikají z archeocytů, pohlavní buňky
podle tělní dutiny se rozlišují 3 tělní typy hub:
- ascon, nejjednodušší typ, póry, kterými nasává vodu jsou prakticky rovné a choanocyty se vyskytují jen ve spongocoelu (trávicí dutině)
- sycon, choanocyty se nacházejí i v pórech, které bývají rozšířeny do komůrek
- leucon, mají mohutně zesílenou stěnu protkanou sítí pórů a kanálků, které spojují komůrky vystlané choanocyty, nejčastější tělní typ
příjem potravy
- živí se filtrováním drobných organismů z vody
- přijímána choanocyty, kteří ji předávají amoebocytům
- amoebocyty kolují tělem a roznášejí živiny
- zbytky potravy a vody jsou vylučovány oscuelem
rozmnožování
- pohlavní
  - archeocyty i oocyty (nemají gonády)
  - hermafrodité i gonochoristé
  - vznik zygoty
  - pohyblivá obrvená larva
  - po přisednutí larvy vznik dospělce

Systém

houby křemité
- výskyt v moři
- křemičitá tělní kostra s ozdobnými prvky
- houba pletená (Venušin pohár)
houby rohovité
- tělo vyztužené sponginem
- komůrky absorbující vodu
- houba mycí, koňská
- houba pohárová (Neptunův pohár), mořská, až metr vysoká
- houba rybniční, říční - výskyt i v našich vodách
  - nárosty na ponořených kamenech
  - symbióza se zelenými řasami (z nich získává zelenou barvu)
  - žije v čistých stojatých vodách
houby vápenaté
- schránka z uhličitanu vápenatého
- houba voštitnatá

Žahavci (Cniadria)

výskyt ve vodě
převážně drobní, někteří zástupci mají ale i několik metrů
tělo paprsčitě souměrné
tělní stěna tvořena 2 vrstvami buněk
diblastica, vývojové stádium gastruly
2 tělní typy, polyp a medúza
- polyp
  - přisedlý
  - tělo válcovité, rozlišené na nožní terč, tělo s láčkou, peristom a ústní terč s chapadly
- medúza
  - volně pohyblivá
  - tvar zvonu
  - exumbrella - vypuklá strana zvonu
  - subumbrella - prohloubená strana s ústním otvorem a chapadly
  - ústní otvor na chobotovitém výběžku
stavba těla - ektoderm
- žahavé buňky, 3 druhy:
  - penetranty, největší buňky, které při podráždění vymrští vlákno, které se vbodne do kořisti a vyloučí toxiny
  - volventy, menší vlákna, která ovinou kořist a vyloučí toxiny
  - glutinanty, nejmenší vlákna, která se mění na lepkavou hmotu, kterou usmrtí kořist
stavba těle - entoderm
- vystýlá láčku zevnitř
- trávicí buňky, válcovitý tvar, 1 až 3 bičíky
- žláznaté buňky, bez bičíků
mezi ektodermem a entodermem je mezoglea různých tlouštěk, oporná funkce
“kostra”
- jen u korálnatců, tvořena uhličitanem vápenatým nebo koralinem
- endoskelet, sklerity produkované mezogleou uvnitř těla
- exoskelet, schránky produkované ektodermem
orgánové soustavy
- svalová soustava
  - myoepiteliární buňky, tvoří myoepitel
  - saltovitý pohyb - nezmaři, pouze před přisednutím
  - reaktivní pohyb - medúzy, pohybují se nasáváním a vystřikováním vody
- trávicí soustava
  - láčka, slepá trávicí dutina
  - peristom, otvor k přijímání i vyvrhování potravy a odpadu
  - u některých medúz gastrovaskulární soustava, soustava kromě trávení zprostředkovává i přenos živin po těle
- dýchací soustava
  - dýchání celým povrchem těla
- nervová soustava
  - difúzní (rozptýlená), u polypovců, po těle se nachází shluky nervových buněk, signály se šíří všemi směry
  - kruhová, u medúz, shluky buněk jsou uspořádány v kruhu
- nemají cévní soustavu
- smyslová soustava
  - medúzy mají na okrajích klobouku Rhopalia, shluky smyslových buněk, chemoreceptory (reakce na chemické látky) nebo statocysty (vnímaní polohy/rovnováhy ve vodě)
- rozmnožovací soustava
  - hermafroditi i gonochoristé
  - rozmnožují se nepohlavně dělením a pučením (mohou tvořit kolonie) nebo pohlavně, oplození vnější, vzácněji vnitřní
  - obrvená larva - planula
  - metageneze, většina žahavců střída stádia polypa a medúzy

třída Polypovci (Hydrozoa)

3 podtřídy:
- nezmaři (Hydroidea)
  - chybí stádium medúzy
  - velká regenerační schopnost, mohou jim dorůst ztracené části těla
  - rozmnožují se nepohlavně pučením, na podzim pohlavně, u chapadel spermie, u terče vajíčka
  - vnější oplození, vajíčka a spermie uvolňují do vody
  - nezmar hnědý - 6 velmi dlouhých chapadel
  - nezmar zelený - 6 chapadel, žije v symbióze s fotosyntetizujícími řasami, zdroj zeleného zbarvení
- hydromedúzy (Trachylina)
  - mají stádium medúzy, které převládá nad přisedlým
  - polyp bez chapadel, připomíná nitky
  - medúzka sladkovodní, vyskytuje se i v českých přehradách a řekách
- trubýši (Siphonophora)
  - žijí v teplých mořích
  - tvoří plovoucí kolonie, jedinci propojeni stvolem, kterým prorůstá láčka
  - speciální útvary:
    - pneumatofor - váčky, které nadnášejí kolonii k hladině
    - medúzomy - pohyb
    - dakrylozoidi - ochrana a lov kořisti
    - měchýřovka vznášivá

třída Medůzovci (Scyphozoa)

žijí výlučně v moři
živí se dravě
převládá stádium medúzy (skyfomedúza)
na okraji zvonu mají chapadla, 8 ropálií (smyslových ústrojí), chybí jim velum (plachetka) uvnitř zvonu
gonochoristé
metageneze, po rozmnožení přisedá planula (larva), stává se z ní polyp, na kterém narůstá strobila, ze které se strobilací (odškrcením, nepohlavní rozmnožování) uvolňují ephyry (medúzky), ze kterých se vyvíjí medúza
zástupci
- talířovka ušatá, vyskytuje se v mořích kolem Evropy
- kořenoústka plicnatá, mléčně bílá (ostatní jsou převážně průhledné), název pochází od Aristotela, který ji nazval plícemi moře
- talířovka svítivá, světélkuje
- Cyanea arctica, jedna z největších medúz, zvon až 2 metry v průměru, chapadla dlouhá až 40 metrů, vyskytuje se v chladných vodách
- čtyřhranka smrtelná, kolem pobřeží Austrálie (říj - kvě), požahání je smrtelně nebezpečné (kardiotoxin, šance na přežití záleží na rychlosti zdravotní pomoci)

třída Korálnatci (Anthozoa)

teplá a čistá moře mezi obratníky raka a kozoroha, teplota vody > 20 ˚C
nežijí ve velkých hloubkách (teplo ze slunce), potřebují velké množství kyslíku
pouze stádium polypa, žijí převážně v koloniích
tvoří skelet z uhličitanu vápenatého nebo
láčka dělena septy (přepážkami)
podtřída osmičetní
- obvykle 8 sept a 8 chapadel
- mají endoskelet (mezoglea)
- korál červený, bývá i ve Středozemním moři, endoskelet se používal k výrobě šperků
- pérovník červený, jejich kolonie připomíná ptačí pero
podtřída šestičetní
- počet chapadel a sept je obvykle násobek 6
- žijí v koloniích i jednotlivě
- řád sasanky
  - netvoří kostru
  - často žijí v symbióze s korýši
  - sasanka plášťová, žije v symbióze s poustevníčkem mořským
  - sasanka koňská
- řád větevníci
  - tvoří exoskelet
  - žijí v obrovských koloniích
  - větevník mozkový, připomíná kulatý mozek
  - houbovník obecný, připomíná klobouk houby

Ploštěnci (Platyhelminthes)

triblastica, prvoústí
přes 20 000 druhů, žijí ve vodě nebo ve vlhkém prostředí, případně paraziticky
zploštělé tělo z hřbetní a břišní strany = dorzoventrálně
- platzhelminth znamená latinsky placatý červ
mezi ektodermem a entodermem je řídký parenchym
vývojově pokročilejší než houbovci a žahavci, mají s nimi však stejnou gastrovaskulární soustavu (jeden přijímací a vyvrhovací otvor)
soustavy, uložené v parenchymu
- na povrchu pokožka, u parazitických druhů je kutikula
- svalová soustava - kožně svalový vak, okružně, podélně a příčně uspořádané svaly
- trávicí soustava - slepá, vakovitá, bez řitního otvoru, parazitické druhy přijímají potravu celým povrchem těla, zařizuje i přenos živin po těle
- vylučovací soustava - protonefridie, plaménkovitá buňka (svým kmitáním připomínají plamen) s vylučovacím kanálkem
- dýchací soustava - není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla, vnitřní paraziti žijí anaerobně
- nervová soustava - gangligová (provazcovitá), mozková zauzlina vpředu těla, do zbytku těla vybíhají nervové provazce
- smyslová soustava - miskovitá očka, hmatové buňky, nejvyvinutější u neparazitických druhů
- rozmnožovací soustava - převážně hermafrodité s nepřímým vývojem, parazité mají složité vývojové cykly při střídání hostitelů

Třída Ploštěnky

žijí volně ve vodě nebo ve vlhké půdě
tělo protáhlé od desetin milimetru až po několik centimetrů
jednovrstvá pokožka s pigmenty
živí se dravě, vakovitá trávicí dutina
- slepá ramena, která jsou hlavním určovacím znakem
- někdy mají vychlípitelný hltan, mohou ho vysunout z těla
výrazná regenerační schopnost
sladkovodní ploštěnky mají přímý vývoj, mořské nepřímý s Mullerova larva (larva volně plave vodou, dospělec klesá ke dnu, kde žije)
zástupci
- ploštěnka mléčná, žije pod kameny potoků, říček, je nepigmentovaná, má bílou barvu, dorůstá se délky až 25 mm
- ploštěnka potoční, opět pod kameny potoků, má trojúhelníkovou hlavu
- ploštěnka černá, délka až 12 mm, tmavě pigmentovaná, větší počet oček
- ploštěnka horská, černá, ale světlejší než ploštěnka černá, 1 pár očí, 2 výrůstky na hlavě
- mořské ploštěnky, často nemají český název, jsou větší než sladkovodní, nápadně zbarvené

Třída Motolice

ekto i endoparazité
nečlánkované tělo
dospělci parazitují na obratlovcích, vývojová stádia na bezobratlých (hlavně měkkýších)
během vývojového cyklu střídají pohlavní i nepohlavní rozmnožování
potlačení některých orgánů - smyslové a pohybové ústrojí, zjednodušeni nervové soustavy, anaerobní dýchání u endoparazitů
vytvoření ochranných ústrojí - kutikula a přísavky
nízká pravděpodobnost, že se dožijí konce svého vývojového cyklu, mají proto velmi výkonné pohlavní ústrojí
zástupci
- motolice jaterní
  - na břišní straně má 2 přísavky, mezi nimi přijímací a zároveň vyvrhovací otvor
  - kutikula vylučovaná pokožkou
  - téměř celé tělo vyplňuje pohlavní ústrojí
  - proterandričtí hermafrodité - hermafrodité, ale jejich spermie dozrávají dříve než vajíčka, ochrana před samooplozením
  - dospělci parazitují v játrech nejčastěji ovcí, mohou ale parazitovat i u skotu či u člověka
  - pro zvěř působí těžké trávicí poruchy až smrt
  - po oplození jsou vajíčka vyloučeny výkaly, musí se dostat do vody
  - ve vodě se z vajíčka stává obrvená larva miracidium, musí do 24 hodin proniknout hepatopankrea (trávicí soustavy) do bahnatky malé (plž)
  - v plži se mění na klidové stádium (sporocysta), dochází k rýhování, vzniká larva (redie), uvnitř které jsou pohyblivé larvy s přísavkami (cerkarie)
  - opouští tělo plže a encystují na rostlinách, kde čekají na spasení skotem
  - po spasení proniká krví do jater, kde se cyklus opakuje
- krevnička močová
  - způsobuje billharziózu, těžké záněty močového měchýře
  - gonochoristé, sameček si přidržuje samičku v břišní rýze a průběžně ji oplodňuje
- žábrohlíst ouškovaný
  - ektoparazit na žábrách ryb

Třída Tasemnice

endoparazité, žijí ve střevech obratlovců
způsobují ucpání střev, obírají hostitele o živiny a mohou způsobit podvýživu
stavba těla
- povrch chráněn kutikulou
- hlavička (skolex) s přísavkami a háčky (tvoří útvar připomínající korunu - rostelum)
- tenký krček
- ploché články (proglotidy), vyplněné hlavně pohlavní soustavou
živiny vstřebávají osmoticky celým povrchem
anaerobní metabolismus
vývoj přes hostitele a mezihostitele, jednodušší než u motolic
tasemnice dlouhočlenná
- parazituje v tenkém střevě i člověka, přenos přes neupravené vepřové maso
- z vajíček se líhne larva - onkoféra - dostává se do svalu a vytváří cystu (boubel)
- při požití boubele se v žaludku vychlípí skolex a přichytává se v tenkém střevě
tasemnice bezbranná
- má až 2000 článků, 10 metrů na délku
- boubel nemá rostelum
- přenos opět konzumací neupraveného masa
- při vylučování se oddělují některé články - nepohlavní rozmnožování
mnichžil zhoubný
- pouze 4 články, 6 milimetrů
- parazituje v šelmách
- onkosféra v játrech nebo plicích, boubel má mnoho skolexů, velikostně srovnatelné až s kedlubnou
škulovec široký
- 4000 článků, až 10 metrů
- skolex má přísavné rýhy
- 3 vývojová stádia - v buchance, v rybě, v hostiteli
- hostitel - konzument ryb (lidé, tuleni…)
řemenatka ptačí
- ve střevech ptáků
- mezihostiteli stejní jako u škulovce

Hlístice a vířníci

mají prvotní tělní dutinu vyplněnou tekutinou
dva kmeny: hlístice a vířníci

Hlístice (Nematoda)

červovité tělo kryté bílkovinnou kutikulou
stavba těla
- trávicí soustava - ústní a řitní otvor
- svalová sosutava - kožně svalové vaky, pohybují se “mrskavě”
- vylučovací soustava - opět plaménkové buňky (protonefridie)
- pohlavní soustava - většinou gonochoristé, pohlavně dvojtvární (samice jsou větší), přímý vývoj
- nervová soustava - provazcovitá s gangliemi
většinou gonochoristé
někdy patrná pohlavní dvojtvárnost
přímý vývoj
Háďátko řepné
- 2 mm dlouhé
- parazituje na kořenech řepy, tvoří uzliny se zapouzdřenými vajíčky
Háďátko octové
- osidluje kyselá prostředí, např. nálevy nakládané zeleniny
- živí se bakteriemi a kvasinkami
Roup dětský
- dlouhý až 1 cm
- parazituje v tlustém střevě, zejména u dětí
- samice kladou vejce v okolí konečníku (až 13 000 za noc), způsobuje svědění
- způsovuje nespavost a nervozitu dítěte, léčí se chemoterapeutiky
- samička je větší, samec má spikuly (štětiny) na přidržení samice při kopulaci
Škrkavky
- parazitují v tenkém střevě
- samice se dorůstají délky až 20 cm
- tenké, valcovité tělo, na koncích zúžené
- škrkavka dětská, psí, kočičí, šelmí
- životní cyklus:
  - oplozená vajíčka jsou vyloučena z těla hostitele (až 200 000 denně)
  - pozřením vajíček, líhne se larva, která se v žaludku dostává do krevního oběhu, putuje do plic
  - larva způsobuje kašel, hlenem putuje zpět do žaludku a do tenkého střeva, kde dospívá
Svalovec stočený
- přenášen potkany a prasaty
- larvy zapouzdřené ve svalech hostitele přežívají i smrt hostitele
- velmi nebezpečný, způsobuje atrofii svalů, až v 30 % případů smrtelnou

Vířníci

nejmenší mnohobuněční
na hlavně mají věnce vířivých brv, slouží k pohybu
tělo rozdělené na 3 části
dutina vyplněná pseudocoelem
stavba těla
- trávicí sosutava - ústní otvor, mastax (žvýkací hltan), hepatopankreas, řitní otvor
- vylučovací sosutava - opět protonefridie
- dýchací soustava - celým povrchem těla
- nervová soustava - díky dělení těla na části vznikají 3 uzliny (hlavová, trupová, nožní)
gonochoristé, někdy probíhá partenogeneze (vývoj bez oplození)
schopni anabiózy (přežití extrémních podmínek v klidovém stádiu)