Dějepis


13. - 15. Století

Charakteristika vesnice

V zemědělství se uplatňuje trojpolní systém, střídá se ozim, jař a úhor (pole nechané ladem pro pastvu dobytka). Pole mívala nízkou výnosnost kvůli nedostatku hnojiva (dnes výrazně zvýšena chemickými hnojivy). Často se pěstuje pšenice, ječmen, místy se objevuje i proso a pohanka. Církevní řády se věnují vinařství, sadařství.

Používá se křížová orba, pole je zoráno podruhé kolmo na první orbu. Začíná se používat asymetrický pluh, který lépe obrací a provzdušňuje půdu. Pro zápřah zvěře se místo jařma začíná používat chomout, který se namísto ze dřevěných klacků zhotovuje z kůže - pohodlnější pro zvíře a umožňuje větší sílu v zápřahu.

Vesnice

Vesnice se staví převážně dvěma způsoby - návesovka, jejímž centrem je náves, a ulicovka, která se staví kolem jedné centrální ulice. V okolí Ostravy dominuje ulicovka, zatímco třeba na Jižní Moravě jsou téměř všechy vesnice návesovky.

Ve velkých vesnicích nesmí chybět kostel, kovárna, krčma nebo hospoda, rychta (dům rychtáře, nejbohatšího sedláka a muže pověřeného vrchností jako místního soudce. Soudy se konaly v jeho kuchyni, neměl však právo na hrdelní tresty) a mlýn.

V domě jsou typicky 3 místnosti: jizba, komora a síň. V jizbě jsou kamna, kuchyň a jídelní stůl, v jehož čele sedí otec rodiny, všichni ostatní s jídlem čekají na něj. Je to taky jediná vytápěná místnost. Komora sloužila k uskladnění jídla a jiných komodit, síň jako vstupní místnost mezi jizbou a komorou.

Města

Vznik měst souvisí s rozvojem zemědělství a zvýšením zemědělské produkce. Města mohou vznikat 2 způsoby: povýšením vesnice na město, města mají nepravidelné uličky, které vznikly ještě na vesnici. Druhým způsobem je postavení města na zeleném drnu, takováto města jsou ale nákladná na výstavbu a vzácná. Příkladem takovéhoto města jsou České Budějovice, které byly vystaveny Přemyslem Otakarem II. aby oslabil moc rod Rožmberků. Takováto města jsou pravidelnější, mají ulice postavené v mříži, centrem je náměstí často s kašnou.

Města se také rozlišují podle osoby, která je povýšila na město: města královská (dále ještě horní, kde se těžilo hlavně stříbro, např. Kutná Hora, Příbram, a věnná, věnovaná královně pro případ smrti krále, aby byla finančně zabezpečena)

Další způsob, kterým mohou být města rozdělena je podle specializace: sídelní, ve kterém sídlí král, přístavní, soukenické, obchodní…

Centrem města je náměstí, obvykle čtvercové, zpočátku hliněné, ke konci středověku již dlážděné. Centrem náměstí je zdroj vody, kašna či studna, záleží podle bohatosti města. Na náměstí se konaly trhy, nacházel se na něm pranýř a pokud město mělo právo hrdelní, konaly se na něm popravy.

Kolem náměstí mají domy nejbohatší měšťané, tzv. městský patriciát. Pod svými domy mají měšťané obchody, pokud mají právo vařit pivo tak pivovar. Nesmí chybět ani radnice, kde zasedá městská rada tvořena 12 konšely v čele s purkmistrem. Pod radnicí se nachází šatlava, jakýsi prototyp vězení, kde vězni čekali na vykonání trestu. Na radnici jsou taky vystaveny prototypy místních jednotek, k jejichž standardizaci došlo až za Marie Terezie.

Celé město je chráněno hradbami s městskými branami, které se na noc zamykají. Během dne i noci na hradbách drží stráže hlídky, které varují nejen před nájezdníky, ale i před požáry ve městě i mimo něj. Město ale nekončilo hradbami, za ně byly vystěhovány některé dílny, např. kovárny a koželužny, jelikož mohly způsobit požár ve městě nebo i na standarty středověku příliš zapáchaly.

Rozdělení městského obyvatelstva:

  1. Plnoprávní občané = patriciové
  2. Částečně plnoprávní
  3. Obyvatelé řídící se zvláštními předpisy (= nespadají pod městský soud), např. chudší šlechtici, duchovenstvo
  4. Obyvatelé na okraji společnosti
  5. Obyvatelé mimo křesťanskou víru (židé, často odděleni do prototypů ghett, ve východní Evropě pohané)

Cechy = sdružení řemeslníků stejného nebo podobného řemesla, členy se mohou stát jen mistři řemesla vlastnící svou dílnu. Určují kolik může mistr mít tovaryšů, kolik výrobků může vyrobit, za kolik je může prodat. Později rušeny, protože bránili konkurenci a volnému trhu.

Městská práva udělována zakladatelem města, pokud je poddanské panovníkem

Města byla centrem obchodu řemesla, kultury, vzdělanosti. Někdy se ve městech nacházely univerzity, knihovny. Plnily obrannou funkci

Dálkový obchod

počátek 14. stol. - centrum západní a jižní Evropa, Benátky, Janov, Marseille, Champagne obchodní města měla své námořnictvo, které doprovázelo obchodní lodě vznik prvních bank hanzy - obchodní města v Pobaltí, u severního moře

Vzdělání

Mimo škol při klášterech a kostelech vznikají také univerzity, které stále zůstávají pod dohledem církve, mohou ale studovat i neduchovní. Nejstarší je univerzita v Bologně, dále vznikly např. v Paříži Sorbonna, v Oxfordu, Cambridge nebo Karlova v Praze, dříve označována jako Pražská. Nositeli vzdělání jsou dominikáni a františkáni, později jezuité.

Vyučuje se 5 oborů: filozofie, přírodní vědy, práva, lékařství a bohoslovectví, udělují se tituly bakalář, magistr a doktor. Základem je sedmero svobodných umění: začíná se triviem (gramatikou, rétorikou a logikou), pokračuje se kvadriviem (aritmetika, geometrie, astronomie, muzika), z nich se poté pokračuje na jednotlivé fakulty. V čele univerzity stojí rektor, v čele jednotlivých fakult děkan.

Postavení židů ve středověku

Židé jsou obviňováni ze zabití Ježíše Krista, jejich postavení není rovnoprávné. Nesmí vlastnit půdu.

Křížové výpravy

Křížové výpravy probíhají od konce 11. do konce 13. století. Oficiálním důvodem jejich konání je šíření křesťanské víry, osvobození Svatého hrobu od nevěřících, neoficiálně pro zisk půdy a bohatství. Křižáci se vydávají do Svaté země, ale třeba i do Pobaltí (proti pohanům) a Českých zemí (proti husitům) i proti různým sektám.

Na křížové výpravy se vydávali vládci, druhorození synové (všechen majetek zdědil syn prvorozený), šlechtici, jejich družiny, ale i přinucení poddaní. Jistou roli ale hrála i přístavní města v Itálii, Benátky a Janov, ze kterých křižáci vyplouvali do Svaté země.

První křížová výprava byla svolána papežem Urbanem II. roku 1095 na žádost byzantského císaře o pomoc s obranou před nájezdy Turků do Malé Asie. Účastníkům výpravy slíbil odpuštění hříchů a půdu na dobytém území.

Během křížových výprav byly založeny rytířské rády, které podléhají papeži s cílem hájit dobytá území a chránit příchozí poutníky. Na dobytých územích staví hrady, nejznámější jsou asi Akkon a Crack de Chevalier.

Jedním ze vzniklých řádů byli Templáři, kteří zakládali své pobočky po celé Evropě. Jejich členi byli bohatí šlechtici, kteří při dlouhých cestách začali používat šeky proplácené v pobočce poblíž jejich cíle, aby ochránili své peníze.

Dalším ze vzniklých řádů byli Johanité, kteří se brzy odstěhovali ze Svaté země na maltu, kde mění svůj název na Maltézské rytíře, pod kterým existují doteď, a Němečtí rytíři, kteří se přestěhovali na sever Evropy, kde se s nimi setkal i Jan Žižka.

Celkem proběhlo 8 výprav a jedna dětská, výpravy definitivně končí dobytím Akkonu roku 1291.

  1. Křížová výprava
    • Dobytí Jeruzaléma, vznik 4 křižáckých států
  2. Křížová výprava
    • Účast českého krále Vladislava II., jeho cesta ale končí v Cařihradu
  3. Křížová výprava
    • Účast Richarda I. Anglický (Lví Srdce), proti vůli jeho bratra, který za něj vládl v Anglii. Společně s Němci a Francouzi bylo domluveno jeho zajetí. Musí zaplatit výkupné, na zlost se po návratu do Anglie obrací a vydává se s armádou do Francie.
    • Účast Fridricha Barbarossy, chce se zchladit ve vodě, po skoku do vody dostává infarkt a topí se.
  4. Křížová výprava
    • Donucení křižáků k vyplenění Cařihradu Janovem a Benátkami. Splacení dluhů za ubytování a stravování před odplutím do Svaté země
  5. Dětská křížová výprava

Gotika

Katedrála v Remeši

Katedrála v Kolíně nad Rýnem

Katedrála sv. Víta v Praze

Malířství

Sochařství

Hrady

Přemyslovci

Lucemburkové

Husitství

Jagellonci

Zámořské objevy

Renesance

Reformace ve Francii

30. letá válka (1618-1648)

Absolutismus ve Francii

Rusko v 17. a 18. století

Vznik USA

Osvícenský absolutismus