Matěj Hošek
Trvalé bydliště mých poznámek a článků o rozličných tématech
Český jazyk a Literatura
Obecná charakteristika literatury
Figury
Figury jsou zvláštní kombinace hlásek a slov, při kterých nedochází ke změně významu použitých slov. Mohou být zvukové, syntaktické, slovosledné či řečnické a hodnotící.
| Figura | Definice | Příklady |
|---|---|---|
| Anafora | Opakování slova na počátku verše | Sto roků v šachtě žil jsem, mlčel jsem sto roků kopal jsem uhlí |
| Epifora | Opakování slova na konci verše | a tam stojí psáno dvacátého ráno že já musím rukovat, oh, rukovat |
| Aliterace | Opakování stejných hlásek na začátku sousedních slov | Potkal potkan potkana |
| Epanastrofa | Opakování slova na konci jednoho a začátku druhého verše | Střela ta se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína |
| Epizeuxis | Opakování slov v jednom verši | Pojďme, pojďme - ale zticha, ať se matička neprobudí |
| Asyndeton | Vynechávání spojek | Je to život k poválení! milovat se, spít se, rvát. |
| Polysyndeton | Hromadění spojek | A ten shon a ruch a vřava stále prudší, stále větší! |
| Inverze | Obrácený slovosled | Čas nový nové chce mít činy |
| Elipsa | Vynechání části výpovědi, kterou si můžeme domyslet z kontextu | A zas do hrozného křiku… |
| Aposiopese | Nedokončená výpověď | “Co já jsem všechno… a proč?” |
| Gradace | Stupňování | kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější |
| Apostrofa | Oslovení neživé věci jako by byla živá | Milý deníčku Milenčin dopise |
| Řečnická otázka | Otázka, na kterou není očekávána odpověď | “Kde jsi zase byl? Můžeš aspoň jeden večer nejít do hospody a zůstat doma?” |
| Pleonasmus | Nadbytečné hromadění souznačných slov | Modrý blankyt |
| Tautologie | Rozvedení sdělení synonymními výrazy | Nevesely, truchlivy jsou ty vodní kraje |
Tropy
Tropy jsou obrazná pojmenování, při kterých dochází ke změně významu použitých slov. Jsou běžné i mluveném jazyce, mají převážně estetický význam. Jsou komplikovanější než figury.
| Tropus | Definice | Příklady |
|---|---|---|
| Metafora | Přenesení významu na základě vnější podobnosti | V moři modrých krajek |
| Metonymie | Přenesení významu na základě vnitřní souvislosti | Četla Čapka Hrál Dvořáka |
| Synekdocha | Záměna části za celek či celku za část | Vydělat si na chleba Hlava na hlavě Sál rázem ztichl |
| Hyperbola | Nadsázka | Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem sto roků kopal jsem uhlí |
| Litotes | Vyjádření kladu dvěma zápory | Nemohu ti neříct, jak ti to dnes sluší |
Renesance a humanismus v Čechách
Čechy jsou specifickou oblastí, jelikož narozdíl o zbytku Evropy se změny v trendech projevovaly později. Příkladem může být například korespondence mezi císařem Karlem IV. a italským básníkem Franceskem Petrarcou. Tito muži byli časoví současníci, ale zatímco Itálie byla po kolena hluboko v renesanci, Čechy byly stále hluboko ve středověku.
Tyto rozdělení bylo způsobenou různými ekonomickými rozvraty, způsobenými husitskými válkami, pevnou mocí církve a rozdílnou českou mentalitou.
Díky těmto vlivům prakticky nedošlo k projevu renesance v Českých zemích, zato humanismus dosáhl plného rozmachu. Projevovalo se heslo Ad fontes, K pramenům, tedy návrat k prvotním poznatkům daných oborů a stavění nového poznaní na nich. Příkladem může být nový překlad Bible, který byl na rozdíl ze staročeského překladu vytvořen z hebrejských, respektive řeckých originálů.
Podobně jako renesance se i humanismus projevil jinak než ve zbytku Evropy. Došlo totiž ke vzniku dvou hlavních větví - české a latinské. Někteří humanisté totiž zastávali názor, že český jazyk je příliš jednoduchý, aby se jím daly psát práce a že pouze latina je dostatečné vyvinuta pro toto použití.
Jiní ale zastváli názor, že se čeština latině může rovnat. Došlo tak ke vzniku tzv. Humanistické češtiny - napodobování latinské větné stavby, objevují se přechodníky, pasiva. Slovesa se objevují na koncích vět, přestávají být středem věty. Častá jsou ale také složitá souvětí tvořené řetězci vedlejších vět, které mohou také být vkládány doprostřed vět řídících.
Čeští humanisté
Hynek z Poděbrad
Hynek z Poděbrad, syn Jiřího z Poděbrad, husitského krále, byl asi největším českým humanistou. Jeho osobnost se projevila kupříkladu v Májovém snu, jeho díle o mládenci, který se z milostného sna probudí před jeho vyvrcholením, či v jeho překladu Dekameronu. Humanistou byl ale i v životě osobním, byl to frejíř, bohém a nakazil se syfilidou, na kterou umírá ve věku 40 let.
Václav hájek z Libočan
Autor Kroniky české, nepřesné, však velmi oblíbené dílo o historii českých zemí. Kronika byla oblíbená až do Národního obrození.
Jednota bratrská
Protestantská odnož křesťanství, mezi její členy patřil J. A. Komenský. Zpočátku odmítala vzdělání, všechny potřebné vědomosti jsou v Bibli. Později však dochází k obratu, začíná vykonávat výchovnou a vzdělávací činnost, při kostelích zřizovali školy, biskupové mimo církevní úkony také vyučují. Kladou důraz převážně na praktické znalosti, viz. Komenský.